Takže jsem právě přijela z Prahy. Článek si nechtě načíst kvůli fotek.
( perex )
Den mi začal ve 3 hodiny ráno. Napatlala jsem na sebe vzoreček bb creamu, linky a jela na nádraží.
Ve vlaku jsem byla v kupé se zvláštní skupinou lidí středního věku, byli příjemní jen v některých mezích trochu nereální s jejich vesmírnou energií a kdesi cosi, ale bylo to moc fajn. Popřáli mi, aby se mi můj sen o Koreji splnil.
Pak jsem vystoupila a ještě před druhými schody potkám kamarádku z Hallyuu co čekala na kamaráda. Jela do Vídně na výlet, tak jsem s ní počkala než se její společník objevil.
Pak jsem šla k automatu na jízdenky a tam začala další vtipná situace. Myslela jsem si že jsem tam házela 50ti korunu a ona to byla 10ti koruna a všimla jsem si toho teprve, až jsem to tam chtěla hodit po šesté. Tak jsem tedy dobojovala s automaty na jízdenky a vydala se na metro.
To jsem si díky Bohu ještě pamatovala, tak jsem nasedla, vystoupila.... Čím více jsem se blížila ven, tím větší mi byla zima. Ano, v Praze mrzlo. Tak sjem si řekla že si projdu tu dlouhou " ulici" když mám ještě hodinu čas. Šla jsem rovně a rovně, pak jsem zahla, obešla si menší trh a pak zpátky.

Pod Koněm jsem stepovala a čekala. A kamarádka nikde. Pak mě oslovila blondýnka jestli nečekám na raz One Direction. Bohužel jsme jí řekla že ne, ale i tak jsme se daly do řeči. Pak dorazila Lusy a já navrhla, že pujdeme do Tea One pro můj první Bubble Tea ever.

Tak jsme si povídali, pak přišly kamarádky Lusy a pak odešla naše blondýnka na 1D sraz. Pak odešly i další dvě kamarádky a my s Lusy zůstaly samy. Během dění přišel celkem hezký vietnamec, který tam pak dlouho byl a pak odešel. Daly jsme si druhý Bubble Tea a pak odešly taky a to sice pro pepero.

Jely jsme metrem, pak autobusem, a dorazily na SUPERMEGAOBROVSKYOBŘÍ " tržnici " - působilo to spíše jako městečko. TOLIK. HEZKÝCH. ASIATŮ..... co nás málem přejeli. Ano, myslela jsem že se tam můj život ukončí, starší vietnamci jezdí jako draci - nebo spíše jako slepí. To jsme ale nedošly do OBROVSKÉHO supermarketu kde se nebylo jak hnout. Tam teprve začaly myšlenky na společnou smrt mezi sušenkami a barvami na vlasy. Když jsme se prosoukaly za pokladny, vřeštěly jsme, skákaly a objímaly se se slovy :,, Jsme živé, neumřeme tu!! " prodavač z nás měl hezkou trhlou vzpomínku řekla bych. Když jsme šly pryč, potkala jsem kluka - Ahn, co mě na korejsko-ostravských dnech učil sebeobranu a celkem mě to " sebralo ", protože už jen z jeho pohledu jde poznat že jsem pro něho jiná vrstva a jako dítě. Tak jsme mířily znovu do Bubble.
Tam jsme seděly a stěžovaly si a pak přišel znovu ten vietnamec - tímpádem to vypadalo že jsme tam byly celý den. Pak tam drtil Naruťáckou obdobu Takenna a sledovaly jsme.


Celou dobu co jsem ho viděla měl poker face, tak jsem poskládala z papírku jeřába, napsala na něj " ^^ Smile" a když jsme odcházely, přemohla jsme se a dala mu to na stůl. Tak sladký úsměv jsem dlouho neviděla, a byl jenom pro mě *-* Možná proto se mi pak stalo to co se stalo - víte co, v nejlepším se Vám vždy něco pokazí.

Rozloučila jsem se s Lusy ♥ a pak šla na metro. Pak jsem přehlédla zastávku, šla na špatné, jela na můstek, přebíhala Václavák, korejec do kterého jsem vrazila a korejsky se mu omluvila měl super What the- výraz. Nakonec jsem to celá upocená stihla.
Sednu si na zadek a přijde slečna jestli si s ní nevymněním místo. Já souhlasila. A tak jsem se mačkala přes 3 vozy. Ale nakonec jsem mohla být ráda, natrefila jsem moc milé lidi :) S jednou jsem se více bavila - studuje psychologii a kouká na korejské filmy. Pak mě v Olomouci opustili a já dorazila " domů "
Celou dobu v Praze jsem byla se super Lusy, jsem moc moc mooc * roztahuje ruce do vesmíru * ráda že jsem ji poznala ♥

Se svým výletem jsem nad míru spokojená ♥

To s tím jestřábem je super :)